Jmenuji se Lucián a jsem anděl. Každou neděli přilétám do chrámu Panny Marie Sněžné na dětskou mši, abych nejmenším dětem pomohl pochopit, co slyší, vidí a zažívají kolem sebe v kostele.
Děti předškolního věku se mnou odcházející v doprovodu jednoho z rodičů po úvodních modlitbách do kaple Panny Marie Pasovské, kde na ně mluvím po dětsku. Nejdříve se všichni pozdravíme a přivítáme a pak si povídáme o tom samém, o čem mluví dospělí a velké děti v kostele. Většinou probíráme příběh z evangelia nebo starozákonní příběh dané neděle. Mluvíme také o liturgických obdobích, svátcích světců a všem, co církevní rok přináší. Povídání prokládám obrázky, fotkami, loutečkami, předměty; děti mi s vykládáním pomáhají, k tématu se vyjadřují podle svých zkušeností.
Moc mě těší takto se s dětmi při mši setkávat, podporovat je v poznávání Boha, počítat s nimi a dávat jim zakusit, že jsou tady v kostele vítáni!
Jak to kdysi celé začalo? Legenda vypráví, že asi před 20 lety jedna maminka poradila svému tříletému synkovi, aby poprosil Pána Boha o to, co by nejvíc chtěl. A tento hošík sepjal ručičky a povídá: “Já Tě, Pane Bože, prosím, abych už nikdy, ale už vopravdu nikdy, nemusel do kostela!” A tak se narodil Sněžný nedělní Lucián. Anděl, který přilétá na začátku mše a odvádí děti do postranní kaple, aby jim převyprávěl nedělní čtení nebo pověděl příběh o Ježíši. Aby si děti udělaly pohodlí, chvilku poslouchaly, vybarvily obrázek nebo něco vyrobily... zkrátka, aby se dozvěděly něco o Bohu a byly v kostele rády.
Matkami zakladatelkami této myšlenky jsou Jana Dýda Štěpančíková a Alenka Brožová, které měly děti podobného věku a hlavně brilantní nápad. Vesměs všechny materiály, které na těchto stránkách najdete, jsou z jejich hlav, úžasně výtvarných rukou a srdcí plných touhy ukázat dětem dobrého Boha a život. A my je za to milujeme a děkujeme!
Pracovní listy pro vás vymyslely a nakreslily Alenka Brožová a Jana Dýda Štěpančíková. Alenčiny nezaměnitelné obrázky biblických postav s usmívajícíma se očima těší už druhou generaci malých křesťanů. Další pracovní listy z Alenčiných šikovných rukou můžete najít na webu deti.vira.cz. Stáhněte si zde spolu s dětmi obrázkové pracovní listy s úkoly na neděli podle liturgického období.
Stáhněte si spolu s dětmi obrázkové pracovní listy s úkoly na neděli podle liturgického období.
Farnost Panny Marie Sněžné chystá pro rodiny s dětmi v průběhu roku mnoho akcí, na kterých slavíme, děláme dobré skutky, hrajeme si, povídáme si a běháme kolem svých spokojených rodičů. Abyste tomu rozuměli dobře, farnost jsme my všichni společně s bráchy františkány. Co si společně vymyslíme a připravíme, to máme. Je v tom mnoho úsilí dobrovolníků i františkánů a to společné dílo nás těší. Přijďte se podívat a nebo i přiložte ruku k dílu, každopádně jste vítáni!
To se ví, že bych to všechno sám nezvládl, takže jsem si zjednal pomocnice – Magdu, Irenu, Teresii, Janu a Lucku. Ty se střídají ve službě a vlastně mluví místo mne. Já je doprovázím. Také na nás dává pozor bratr Bonaventura, františkánský kněz, který vše z povzdálí bedlivě sleduje a v pravý moment poradí, pomůže a povzbudí.
„ Měli jsme dvě malé děti, holčička byla velmi klidná a syn velmi neklidný. Chodívali jsme do farnosti na Břevnov, ale syn byl tak hlučný a my všichni z toho tak nervózní, že jsme zcela přestali na nějakou dobu chodit společně na mše. Jednou mě zasáhla vzpomínka na dětské mše u františkánů - to by mohla být naše záchrana! A byla. Už je to asi 10 let, co chodíme do sněžné farnosti. Naše děti milovaly matky zakladatelky Luciána a na neděli se často moc těšily. A když se začaly hledat nové maminky, které by převzaly štafetu, naše děti řekli: “No tak, mami, ty se musíš přidat, Lucián přece nemůže skončit!” A tak to je. S maminkami se střídáme, já nejraději hraji divadlo a vyprávím příběh pomocí obrázků a když se ohlédnu na ty roky strávené s dětmi, které k nám v neděli přijdou, a s Luciánem... je to radost a vděčnost! ”
„ Už ani nepamatujeme, jak naše maminka s Luciánem začala. Pamatujeme si ale, jak jsme byli vždycky šťastní, když jsme mohli zvonit zvonečkem a jít po boku mamince, která držela v ruce andělíčka Luciána. Vždycky, když se zvoneček a Lucián objevili, ze židlí a lavic se zvedly malé děti a radostně se rozeběhly za cinkáním a voláním. Většinou jsme si na Luciánovi vysvětlovali věci, které se mezitím děly na mši tak, abychom je lépe pochopili. Zahráli jsme si nějaké hry, divadlo, něco si vyrobili, a potom se vrátili k rodičům, kterým jsme vše nadšeně vyprávěli a ukazovali. Lucián pro mě byl důležitou součástí mše nejen proto, abych se pobavila a pochopila dnešní kázání, ale abych mohla být hrdá na maminku, která to pro mě a ostatní děti připravila.
Díky mami, Julie a Kilián ”
„ Na svého prvního Luciána jsem přišla jako maminka tří dětí v roce 2010. Už mě nebavilo trávit mši pochodováním s vlastními dětmi před kostelem. Dostala jsem tip od kamarádky na dětskou mši s programem pro nejmenší, kde se děti mohou zapojit do mše způsobem, který zvládnou. V roce 2012 jsem se aktivně zapojila do "luciánování", zdatně mi k tomu asistují mé mladší děti.
Snažím se držet myšlenky zakladatelek - mluvit co nejmíň a zapojovat co nejvíc smyslů dětí.
Nejradši s dětmi něco vyrábím. ”
„ S dětmi pracuji ve volném čase moc ráda. Za studií jsem jezdila jako vedoucí na dětské farní tábory, a tak bylo vedení Luciana přirozeným krokem poté, co se i mě narodily děti a dorostly do předškolního věku. Cítím, že dětské mše u františkánů jsou svojí atmosférou poměrně jedinečné - nejen díky živému a otevřenému prostředí a hudbě, ale právě také programem pro předškolní děti, který dává nedělím v kostele s dětmi úplně novou dynamiku. Není to povinnost, ale radost. Zrovna tak je radost doma Luciánka připravovat, dcery se rády zapojují a je to hezká zkušenost pro nás pro všechny. ”
„ U Panny Marie Sněžné začíná nedělní ráno naší rodiny už několik let. Na hodiny s Luciánem jsem poprvé přišla se starší dcerou, když jí byly dva roky. Dlouho jsem hledala místo, kde se na brebentící děti netváří dospělí přísně a neposílají je čekat mlčky někam stranou. Přála jsem si, aby děti v kostele nejen tiše absolvovaly mši, ale aby ji prožily vědomě. Lucián myslí právě na ty nejmladší. Abstraktní myšlenky převádí do zcela konkrétní podoby divadla, vyrábění a her. Baví mě dívat se na složité věci jednoduše, dětským pohledem. Věřím, že právě děti jsou v kostele ti hlavní a zaslouží si zvláštní péči. ”
„ Milé maminky, milí tatínci, hledáme Luciánovi další kamarády. Pracovat s dětmi a pomáhat jim pochopit svět víry je velká radost a člověk se hodně naučí o Bohu i sám o sobě. Pokud byste se chtěli přidat do našeho týmu, napište nebo za námi prostě přijďte v neděli po mši. A ničeho se nebojte, ani my nemáme žádné speciální vzdělání, jediná kvalifikace je mít rád děti! ”
Dopravní dostupnost:
Autem: Zaparkovat můžete v ulici Národní či Jungmannově (u Paláce Adria). V ulicích jsou bílé parkovací zóny s automaty, kde můžete parkování zaplatit. Platit se zde musí i v neděli, parkovacích míst bývá obvykle dostatek.
Metrem: Kostel Panny Marie Sněžné leží 80 metrů od vstupu do stanice Můstek na trase B (z Jungmannova náměstí) a 160 metrů od spodního vstupu do stanice metra Můstek na trase A (z ulice 28.října).
Tramvají: Nejbližší tramvajová zastávka Václavské náměstí je od kostela vzdálená 350m. Staví zde linky 3, 5, 6, 9, 14 a 24. Od zastávky se ke kostelu nejrychleji dostanete pasáží Světozor a dále skrz Františkánskou zahradu.